Honza Dědič slaví 10 let v Oldřichově

Víte, že už je to 10 let, co je Honza Dědič hráčem Oldřichova? Jak se na své kulatiny dívá on a proč to má v Oldřichově rád? To se dočtete na následujících řádcích. 

To jsou kulatiny! Třetinu svého života působíš v oldřichovském klubu. Jaký je to pocit? Uteklo to? 
Tak když pominu tenkrát půlroční hostování v SK Dubí a pak ještě roční pauzu, kdy jsem žil v Londýně, tak to kulatiny jsou. Alespoň já to tak vnímám, protože jsem srdcem prostě oldřichovský celých těch 10 let. Pocit to je takový, že se cítím v Oldřichově jako doma. Mám to pět minut autem z domova a dvě minuty autem z práce, takže mi to vyhovuje.

Jak se liší Oldřichov z roku 2010 od toho dnešního? Změnilo se něco za těch 10 let? 
Tak v něčem se liší a v něčem zůstává stejný jako tehdy. Liší se v tom, že se za tu dobu dvakrát sestoupilo a dvakrát postoupilo. Samozřejmě je tam i nějaký vývoj kádru, což je v každém týmu. Ale pro mě zůstává stejný hlavně co se týče hlavních osobností jako jsou Bóra Matouš, Franta Schrenk, Ctirad Čiko Vaník a pak ty hráčské jako jsou Filip Čutík, Pavel Smrkovský a později Pavel Sedláček, Pavel Holub a další. To jsou osoby, které jsou v mém životě prakticky moje druhá rodina a bez nich bych tam určitě už dávno nebyl. 



A jak těch 10 let změnilo fotbalově tebe? Hraješ dnes jinak než dřív? Kolik sis v Oldřichově vyzkoušel postů? 
Fotbalově jsem se změnil asi hlavně v tom, že před 10 lety jsem ještě stále tak trochu čerpal fyzickou kondici z dorostu z Ústí, který mi hodně dal. Od té doby už nejsem tak rychlý a vytrvalý, ale zase jsem se hodně zklidnil v rozehrávce a jsem jistější na míči. Jinak můj herní styl si myslím je stále ten stejný jako dřív. Co se týče herních postů, tak jsem si zkusil opravdu snad všechny, co vůbec ve fotbale existují, za což Bórovi moc děkuju. Ano, i včetně pozice gólmana, ptáte-li se. 

Je ti 31 let. Jak dlouhou by sis ještě přál fotbalovou kariéru? Jsi zdravotně v pohodě? 
Už delší dobu mám problémy s kyčlemi a podle diagnóz od více doktorů už mi ty problémy asi nikdy nezmizí, ale na tuhle úroveň a s mojí pevnou vůlí tu budu snad ještě jednou tak dlouho. Já vždy říkám, že budu hrát, dokud budu moci chodit.



Barvám Oldřichova už děláš čest celou dekádu. Dá se předpokládat, že to s Oldřichovem potáhneš až do fotbalového důchodu? 
Momentálně nemám důvod nezůstat v Oldřichově i kvůli tomu, že žádné nabídky stejně nepřichází a přicházet ani nebudou, jelikož dneska je logicky sháňka hlavně po mladých perspektivních hráčích. Takže ano, s největší pravděpodobností zůstanu v Oldřichově až do fotbalového důchodu. 

Nelákalo tě někdy odejít a hrát za jiný klub, třeba ve vyšší soutěži? Nebo například zahraniční zkušenost?
Samozřejmě, že by mě lákalo si ještě zkusit třeba divizi nebo ČFL, ale nejsem si úplně jistý, jestli bych na to měl. Co se týče zahraničí, tak to by mě musel někdo vyloženě asi přemluvit, protože sám bych ten krok asi neudělal. 



Co je hlavním důvodem tvého setrvání v Oldřichově? 
Hlavní důvod setrvání v Oldřichově je jednoznačně trenér Bóra Matouš společně s Frantou Schrenkem, jelikož se známe opravdu dlouho a věříme si. A samozřejmě spoluhráči od Smrkyho a Holoubka, přes Kamila Hoffmana a Sedyho, po celý tým, který máme dobře věkově i charakterově poskládaný. Já zastávám názor, že celý váš sociální život, ať se to týká práce nebo koníčků, je především o vztazích. To se pak přenáší do psychiky a tudíž do vašeho zdraví. Proto i když jsem měl možnosti hrát i pracovat někde jinde a za víc peněz, vždy jsem si zvolil ty dobré vztahy oproti žoldáctví, jako je tomu v jiných firmách a v jiných fotbalových klubech. 

Přál by sis něco ke svým oldřichovským kulatinám? Budeš slavit? 
Ke svým kulatinám si přeju hlavně to, aby byli všichni v Oldřichově zdraví, a to včetně všech lidí, kteří se tu pohybují. Ať už hrajeme jakoukoliv soutěž, hrajeme to pro radost ve svém volnu. Slavit to nebudu, neslavím ani vlastní narozeniny. Pro mě je oslava už jen to, že vběhnu na hřiště. 

Válec!!!

Honzovi děkujeme za rozhovor a všechna ta odmakaná léta v oldřichovském klubu. Ke kulatinám mu přejeme hlavně pevné zdraví a další roky u týmu!

Díky!